87. pionýrská skupina Javor

98_1_1.jpeg 98_3_1.jpeg 98_5_1.jpeg 98_7_1.jpeg 98_9_1.jpeg 98_11_1.jpeg 98_12_5.jpeg 98_12_6.jpeg 98_12_8.jpeg 98_12_10.jpeg 98_12_9.jpeg
98_2_1.jpeg 98_4_1.jpeg 98_6_1.jpeg 98_8_1.jpeg 98_10_1.jpeg 98_12_1.jpeg 98_12_2.jpeg 98_12_3.jpeg 98_12_4.jpeg 98_12_7.jpeg

Vodácký tábor

29. 7. – 12. 8. 2006

Letošní vodácký tábor je za námi. Spluli jsem pořádný kus řeky Sázavy, vyrovnali se se všemi nepřízněmi počasí i osudu a spokojeně se vrátili do Prahy. Snad jen s povzdechem, že nám to letos zase všechno uteklo jak voda.

Velké poděkování patří našim dětem, byly super! Jejich obětavým rodičům, bez jejich pomoci bychom řadu překážek jen těžko zdolávali. Samozřejmě dík patří i vedoucím a zejména Kemovi, který loni koupil stany, které při všech těch deštích a přeháňkách pustily snad jen pár kapek vody.

A pro ty, co s námi nejeli, přináším krátkou reportáž:

Původně jsme se měli vydat na řeku Lužnici, leč díky malému počtu dětí (6 kousků), jsme nakonec operativně zvolili řeku Sázavu, která je blíž a tím pádem levnější na dopravu. Ač s dopravcem jsme i tak měli „drobný problém“…

Na řeku jsme vyrazili pod Stvořidly, jež byla díky nízkému stavu vody nesjízdná. Slunce nám svítilo a náladu snad kazila jen přepověď počasí na následující období.

Ta bohužel nelhala, začátkem prvního týdne tábora začalo pršet. A úplně bez deště jsme se za celý tábor obešli snad jenom dva dny. Meteroologové se nestále mýlili v odhadech, kdy pršení přestane: čtvrtek, sobota, úterek…

Naštěstí všichni si brzy osvojili rychlé stavění stanů v pláštěnkách. Přeháňky totiž skoro pravidelně přicházely ve chvíli kotvení. V den největších srážek jsme se pak mohli ukrýt ve volné místnosti jednoho kempu a hrát spoustu veselých her.

A jak tak pořád pršelo, zvedla se hladina řeky Sázavy a my jsme v onom kempu museli zůstat ještě dva krásné slunečné dny, protože pohled na jez nám jasně pozradil, kam se s dětmi rozhodně vydávat po řece nemáme!

Když jsme pak na řeku opět vyrazili, museli jsme díky stále ještě zvednuté hladině přenášet téměř všechny jezy – a že jich bylo! S rukama u kolen jsme ten den dopluli do Zbořeného Kostelce, a tam už vyčkali do konce tábora, ač nejkrásnější úsek řeky byl dál po proudu (stejně jako dalších 8 jezů…).

Hlavní ovšem je, že nálada nám vydržela skvělá po celou dobu! Dokonce jsme se po čtrnácti dnech dopátrali vzácného rukopisu Lexikonu ohrožených druhů strašidel II a obdržet za něj spoustu krásných odměn. Však také pídění se po osudu Říční víly byla pěkná fuška. Její svatba s duchem nevěrníka Matějě pak slušně podráždila neše bránice!

Takže, sečteno a podtrženo, letošní vodácký tábor se povedl nad všechna chmurná očekávání. Doufejme, že v hojnějším počtu se příští rok na vodě zase setkáme!

Zdraví Vás Vaši vedoucí Vašek, Kristýna, Kema a Míša!

Diskuse