Pohádky za soumraku
1. – 22. 7. 2023
Nasedli jsme do špatného autobusu a místo u nás na táboře jsme se ocitli v Transylvánii. Co se teď asi bude dít a co budeme dělat?
Již během prvního dne jde jasně poznat, že opravdu nejsme u nás
v Předboři. Po táboře se nám procházejí tajuplné bytosti, sem tam si
spolu popovídají o tom, co je u nich nového. No a kdo jsou tedy ty
tajuplné bytosti? No přeci to není nikdo jiný nežli Drákula, Frankenstein,
Mumie, kostlivec a mnoho dalších strašidel, ale ta strašidla nás
nestraší…čím to asi tak je…no to bude zajisté tím, že naše
strašidla se konečně rozhodla si užít zaslouženého důchodu, takový
Drákula na něj čekal stovky a stovky let. Ještě ten večer se sejdou jako
každou sobotu u toho, aby si zahráli karty a popovídali si
o nejnovějších trendech v zahradničení, zejména tedy pěstování
okurek. Vše je jako každou sobotu, padá karta za kartou, smějí se u toho a
společně dumají nad okurkami, ale přeci jen ten večer bylo něco jinak.
Najednou, z ničeho přilétne víla…víla Zlovilka a nevypadá moc
nadšeně. Vyčítá strašidlům, že by se neměla jen tak flákat a nadále
strašit, ale strašidla už jsou z toho všeho neustálého strašení
unavena, jenže to se víle nelíbí a namítá, že by se lidé i nadále
měli bát, a proto strašidla začaruje mocným kouzlem, aby opět strašila,
děsila lidi a dělala neplechu.
A tak se na světě opět straší, ale to my přece nemůžeme nechat jen
tak, a tak začínáme vymýšlet, jak nebohým strašidlům pomoci. Než se ale
stačíme z této situace rozkoukat, už zde máme první problém.
Zákeřný kostlivec zanechává své kosti kde se dá a poté se všem kolem
směje a aby toho nebylo málo, tak se dokonce celý rozsypal…kostlivce jsme
tedy postavili a rovnou mu postavili i kamaráda a tím tak byl vyléčen.
Dále jsme třeba zjistili, že mumie má ráda hudbu a bubák dobré jídlo.
Tak byl plán jasný, mumii jsme vyléčili chytlavou hudbou a bubáka
vynikajícím jídlem z naší kuchyně. Jenže tím naše problémy
neskončily.
Víla Zlovila se dozvěděla, že strašidlům pomáháme, a tak zaklela i nás
a to tak, že nás učinila neviditelnými, běsnící Frankenstein dokonce
některé své kamarády roztrhal a Drákula za námi pravidelně po západu
slunce přichází s žádostí o pomoc, abychom mu dopomohli k tomu
nejhonosnějšímu sídlu hodnému velkého Drákuly.
Žádný z těchto problémů však pro nás nebyl dost velký a všechny jsme hravě zvládli. Vše probíhalo hladce a i to, že nám sem tam víla zaškodila, abychom jí nezkazili plán, nás neodradilo od toho všem strašidlům pomoci. Všechna strašidla jsme vyléčili, na světě tak opět mohl zavládnout klid a pohoda a už před námi stál pouze ten největší problém. Vyléčit i velkého Drákulu, nevěděli jsme jak na to, ani kde má svůj hrad. Ovšem spojili jsme své síly a vše potřebné vypátrali, uvařili lektvar na uzdravení a vydali se k jeho hradu, kde nás již čekal. Zprvu se mu to moc nelíbilo, ale nakonec jsme vyléčili i jeho a on nám jako poděkování věnoval část svého pokladu, který jsme v ten správný čas, na tom správném místě i nalezli.
A tak jsme si i my mohli také konečně zaslouženě s klidným srdcem odpočinout, že je vše opět v naprostém pořádku. Uf, to zas byla ale fuška.
Tímto vám děkuji a děkuji i za všechna strašidla, že jste nám takhle pomohli.
Drákula