Zase se ztratilo!
2. – 23. 7. 2022
Ahoj Fredy! Nazdárek Kárl! Tak co, co dneska asi píšou v tom ranním
výtisku… Já tu mám zase toho Lumpiče! Zase něco ukradl, co to asi bude
teď…
Takhle probíhalo mnoho našich dní. Často jsme zachytili nádražáky Fredyho
s Kárlem jak debatují nad ranním tiskem o proslulém lupičovi Lumpičovi.
Jednou ukradl nejslavnější bumerang Austrálie, jednou všechen led
z jižního pólu, jednou sushi japonského císaře, jednou sochu svobody
z Ameriky… no jmenovat bychom mohli dlouho, byl to pořádný lump!
Pokaždé, když ukradl něco tak významného pro danou zemi, stala se tam
nějaká pohroma, a to jsme si přeci nemohli nechat líbit. Vydali jsme se tedy
vždy na pomoc danému kraji a vše dali do pořádku. V Itálii jsme
zažehnávali smutek dvou pizzařů poté, co jim kvůli ukradené pizze
vyhořela jejich restaurace, po Transsibiřské magistrále jsme postupně
našli všechny dcery Matriošky poté, co se zatoulaly, když jely na velký
sraz Matriošek, na Cookových ostrovech jsme svedli lodní bitvu poté, co
Lumpič ukradl významnou lasturu, v Austrálii jsme chytali největší
zločince poté, co utekli z vězení… no jak říkám, na nápravu toho bylo
opravdu hodně.
Během tří týdnů jsme se stihli vydat také na několikadenní výpravu po
okolních místech, která sice většinu z nás fyzicky vyčerpala, ale
odnášíme si z ní mnoho skvělých zážitků ať už v podobě koupaček,
chytání ryb, návštěvy hradu či seznámení se s letištěm v Soběslavi.
Zabrat nám ale také dala mapa a vlajky světa, jež byly naše hlavní indicie
k vyluštění místa, kde se ukrývá poklad. Další velkou zkouškou byl
také úklid chlévů, kde si někteří z nás vyzkoušeli tvrdou práci
našeho kamaráda Váši. Velkým zážitkem v neposlední řadě bylo také
slaňování skal, kde mnozí z nás museli překonat svůj strach
z výšky.
Na konci tábora jsme se rozhodli, že takhle to už dál nejde, někdo by měl
s tím Lumpičem promluvit! Vydali jsme se tedy za ním. Mysleli jsme si, že
to s ním bude těžká řeč, že s kradením jen tak nepřestane, ale
mýlili jsme se… Z Lumpiče se vyklubal vášnivý sběratel, který si
uvědomil, co vše světu způsobil a že kdyby pokračoval, neustále by
někomu jenom škodil. Omluvil se nám a slíbil, že se vrátí od sbírání
nejvzácnějších artefaktů světa opět ke své oblíbené filatelii. Pomohl
nám navrátit všechny artefakty zpět, kam patří a dal nám poslední
indicii k nalezení pokladu… poklad na kolečkách jest na nádraží
v Greenwichi! Další den se tedy ve stanovený čas vydáváme na nádraží,
kam má přijet náš vlak s pokladem… no a koho nevidíme! Vždyť to je
Fredy a Kárl! Naši Nádražáci! Kdo jiný by nám jej měl přeci
přivést…
Vše do sebe zapadá a my si můžeme konečně odpočinout. Uf, to byla
fuška.
Za všechny cestovatele sepsal tento výtisk Fredy