87. pionýrská skupina Javor

138_0_1.jpeg 138_2_1.jpeg 138_4_1.jpeg
138_1_1.jpeg 138_3_1.jpeg 138_5_1.jpeg

Velikonoční výjezd

5. – 9. 4. 2007

Rok se s rokem sešel a byly tu další Velikonoce. Výborná příležitost zajet do Předboře oslavit tyto svátky jara po svém. Sešlo se nás celkem 15. Ve čtvrtek k večeru jsme dorazili na základnu, kde jsme se navečeřeli, poklábosili co je nového a poměrně brzy se vydali do spacáčků. Ráno, všichni čerství a veselí jsme se nasnídali a abychom nezaháleli a užili si prvního sluníčka, zahráli jsme si bezva kartičkovou běhací hru na spojování dvojic. Oběma týmům se podařilo zprávu vyluštit a všichni společně pak za libozvučného zpěvu postavili lidskou pyramidu.

Po poledňáku následovala vycházková hra, která nás naučila, co všechno do přírody nepatří a seznámila nás s tradicí malování velikonočních vajec. Sluníčko nám pořád krásně svítilo, takže jsme si večer dokonce mohli udělat ohníček a opéct buřtíky. Po setmění jsme se uchýlili ke kamnům v baráku a zahráli si veselé městečko Palermo a na filmy.

V sobotu ráno nás čekalo překvapení v podobě celodenního výletu. Vyrazili jsme po desáté. Cestou jsme zažili mnoho dobrodružství, viděli, jak umí být příroda krutá k srnkám a v cíli naší cesty, u rozhledny, jsme se pak naobědvali z kotlíku. Čekali jsme, že nás na zpáteční cestě smete bouřka, protože na obzoru se honily mraky, ale vše dobře dopadlo a my si mohli zahrát ještě Král vysílá své vojsko, Gordický uzel a zaskákat si na hromadě sena.

V neděli ráno jsme si zahráli typicky velikonoční hru na slepičí doupata, kdy děti byly lasičky, které se snažily ukrást slepicím vajíčka z hnízd. Vítězem se stala lasička Pepa a s ostatními spolulasičkami se pak rozdělil o vítěznou čokošku. Hra byla náročná, a tak jsme po obědě odpočívali a pak si na rozcvičení zkusili prolézt velikonoční pavučinou. V druhé části odpoledne jsme pak zdolávali náročné disciplíny ve velikonoční olympiádě. A jelikož byl pondělní návrat naplánován na pozdější hodinu, usínali jsme v neděli večer brzo, abychom pak zvládli návrat do školních lavic v brzkých ranních hodinách.

Již od rána byli všichni mírně nervózní. Od brzkých ranních hodin kluci vyčkávali na první dívku, kterou by mohli vyšlehat a získat tak pentle na zkrášlení svých pomlázek. Dočkali se brzy, protože holky jsou čistotné, tak hned jak vykoukly z baráku vstříc čištění zubáků, naběhl na ně zlostně vypadající hlouček s pomlázkami. Ale hoši byli nezvykle hodní a ohleduplní, všechny nás vyšlehali s citem a něhou, tak jak má správná tradice vypadat… I díky tomu nikomu nezmizel úsměv z tváře po celý poslední den.. Možná na chvíli při nutném úklidu, ale následovala radost z hotové práce a čas na poslední hry v přírodě… Během nich nás navštívil i zajíček nadílkáč, který nám prozradil,že poblíž se nachází obrovské naleziště dobrůtek, které se zaplňuje každé Velikonoční pondělí. Po chvíli hledání jsme ho objevili a opustili jsme Předboř se sladkou náladou, která nám vydržela až do Prahy. Na příštím Velikonočáku ahoooooooooj :)

Petruna

Diskuse