Mikulášký výlet 2005
4. 12. 2005
Tak se sešel rok s rokem a naše skupina, jako každý rok, uspořádala malé putování za Mikulášem a Čertem. První prosincovou neděli bylo ráno docela hezky a vůbec, počasí slibovalo, že by mimo Prahu mohlo být trochu sněhu a mráz, takže podmínky na putování více než dobré.
V určenou hodinu se před nádražím v Bráníku sešla skupinka čtyř dospěláků a pěti dětí. Po zakoupení jízdenek jsme se pokochali pohledem na krásnou parní lokomotivu, která byla připravena táhnout mikulášský country vlak. Po chvilce čekání nám přifrčel ten náš courák a my vyrazili směr Davle.
Ani ne hodinovou cestu jsme si zkrátili hraním skotačivých a dovádivých her Na zvířata apod. (někteří cestující se málem přidali k nám), takže nám cesta utekla jako voda.
V Davli jsme přešli slavný most (točil se na něm film o bitvě o most u Remagenu) a zaútočili na nám dobře známou cukrárnu u autobusové zastávky. Po pořízení dostatečného množství sladkých zásob jsme nadhodili batůžky a vyrazili hore po schodech směr Sloup a Klínec. Cesta docela ubíhala, nikdo se zvlášť necoural a za slabou hodinku jsme konečně dorazili k prvním stromům zvěstujícím les a tedy dobré místo pro hry, úkoly a zábavu. Přestože začalo poprchávat, neodradilo nás to, abychom nehráli na potopu, schovku, kolouvačku (teda ten sníh nebyl moc čistý).
Navštívili jsme posed, obešli jednu mýtinu a zjistili, že jsme podle této mapy na támhletom kopci. Naštěstí dobrá mapa 1:50000 a dobrý orientační smysl Tomáše nás neochvějně (sice pěkným krpálem dolů) dovedly k železniční trati. Po chvíli zkoumání směru větru, toku potoka a dalších orientačních bodů jsme vyrazili správným směrem za Mikulášem a Čertem.
Skutečně po několika stech metrech a překonání polozbořeného můstku přes potok jsme je uviděli. Pravda některým účastníkům se hodně rychle vybavily jejich celoroční hříšky a prohřešky, takže rychle zpytovali svědomí. Někdo chycením prvního dospěláka za ruku, někdo pláčem a trucem tak velkým, že ani obětavá pomoc ostatních účastníků se zpěvem a básničkami pro Mikuláše nebyla nic platná. Nakonec však všechno dobře dopadlo, Čert vytáhl na každého, co o něm bylo napsáno bílou křídou v komíně a po potěšení Mikuláše máchnul kopytem a komíny účastníků byly rázem čisté, připravené na zápis nových nekalých skutků. Mikuláš za básničky, písničky a sliby zlepšeného chování v dalším roce každého podělil několika dobrůtkami.
Protože nám vlak z nedaleké zastávky Klínec měl jet až asi za hodinu a půl, poodešli jsme kousek stranou, teda také pro to, aby Mikuláš s čertem mohli v klidu odcestovat a my na ně moc nezevlovali, našli plácek mezi stromy a zbývající čas vyplnili svačinkou a pohybovými hrami jako: Hutututu, Rybyčky, rybičky rybáři jedou, Na peška, Na babu apod.
Na zpáteční cestě vlakem jsme čas vyplnili hrou Městečko Palermo. Některým, teda hlavně mně, dlouho trvalo než pochopili, ale nakonec jsme zahráli dvě kola. Jednou vyhrálo městečko Palermo, jednou mafiáni.
Po vystoupení v Bráníku nás opět čekal pohled na parní mašinu a překvapení když z mašiny najednou vylezl Čert, Anděl a Mikuláš. Chvilku jsme se pokoukali, ochotná maminka nám udělala skupinové foto (ještě ho nemáme) a my se vydali na zastávku tramvaje 17, která nás postupně rozvezla do domovů.
Výlet se povedl, jen účastníků bylo žalostně málo.
Tak Ahoj, mikulášské mávání posílají účastníci výšlapu: Klára, Jirka, Tomáš, Milan, Honzík, Dominika, Ríša, David a Tereza