Mateřídoušky 2018
13. – 17. 8. 2018
V průběhu 2. týdne v srpnu 2018 se konala akce Mateřídoušek ve spolupráci s CODA, z. s. Zorganizovala ho Mgr. L. Sedláčková Půlpánová a to již po druhé. Poprvé, loni, byly Mateřídoušky v rolích Indiánů a letos pro změnu Slovanů. Podařilo se Mateřídouškám – Slovanům najít zemi zaslíbenou?
O víkendu se tatínkové, bráškové a skauti věnovali stavbě stanů a přípravě tábořiště.
V průběhu prvního dne jsme se oblékli jako Slované, vytvořili jsme
ozdobné lemování kolem krku na šatech a opásali jsme se vybarvenými
pásky. Sešli jsme se na rituálním místečku u lesa a poděkovali jsme
slovanským bohům za dobrou cestu na tábor a poprosili je o zdraví a sílu
naší skupiny putující za lepšími zítřky.
K slovanským oděvům patřila i slovanská obuv – páskové sandále a
těm se věnoval Honza Semerád. Děti se rozdělily do dvou skupin –
Velesáci a Bílý květ. A jejich úkolem bylo vytvořit z keramické hlíny
bohy. Bílý květ vymodeloval boha Peruna a Velesáci samozřejmě boha Velese.
My, maminky, bohyni Mokoš.
Další den byly děti natěšené jako blechy. Proč? Protože se jelo do
Soběslavi, do bazénu! Co v takovém horku se dá dělat, že? Nic, než jen
se čvachtat, koupat se, potápět se … Taky měly děti úkol. Jaký? Složit
slovanskou hymnu, která se jim moc povedla.
Odpoledne se děti vyřádily v lese sbíráním lístečků, které obsahovaly
slova se slovanskou tématikou. A z nich se vytvářily příběhy, kteří
Velesáci a Bílý květ zpracovávali.
Ke konci dne jsme se všichni sešli u oltáře, kde byli vystavení bozi
Veles, Perun a Mokoš. Děkovali jsme za vydařený den a jako odměnu děti
převyprávěly příběhy, která už měly vypracované z lístečků. A na
dobrou noc Luna vyprávěla o tom, jak praotec Čech putoval a hledal zemi pro
svůj národ.
Další den měli Velesáci a Bílý květ vytvořit keramické nádoby pro
své bohy. Jak vyráběli? Ivuna (I. Hay) jim zasvětila tajemství výroby
keramických nádob a vzešly z nich dvě krásné, ozdobné nádobky pro
Peruna a Velese. A ani bohyně Mokoš nebyla ošizená. Luna se věnovala
bylinkám, voňavým olejíčkům a s dětmi vyráběla herbáře.
Odpoledne našla Světla (L. Sedláčková Půlpánová) starý pergamen, měl
jí pomoci, jako vůdkyni družiny, aby našla vizi, směr, kudy jít. Ale ouha!
To písmo bylo velice staré, nemohla ho přečíst! Museli jsme opustit domov a
vypravit se na hrad Choustník vyhledat pomoc. Koho jsme našli? Mudrce a jeho
paní s dětmi (K. Redlich a M. Augustýnová). Ukázali nám staroslovanskou
abecedu, písmo = bukvice. Velesáci a Bílý květ pergamen rozluštili a
zjistili recept na lektvar.
Následující den se sešla celá družina a s pomocí receptu uvařila
lektvar z mladé kopřivy a mateřídoušky. Světla se napila lektvaru a…?
„Už vidím zemi zaslíbenou!“ a určila směr, kudy družina bude
putovat.
Odpoledne Léna s dítětem (A. Voráčová se Sárinkou) musela opustit
družinu a následovat svého muže. A jelo se koupat do Soběslavi. Večer
u ohně mudrc nás zaučoval do hudebních nástrojů a následovala noční
bojovka! Velesáci a Bílý květ statečně probojovali a s chutí
šli spát.
Poslední a důležitý den! Proč? Ta země zaslíbená přeci!
A slovanský lid v čele Světly putoval do Čech na horu Říp. Díky
profesionálnímu horskému instruktorovi (V. Novák) jsme mohli vylézt na
malou skálu u hradu Choustník. Zážitkem byla malá Dorotka (dítě
Světly), která se nedala a 5krát vylezla na skalní převis.
Již usazeni, unaveni a šťastni, že je již nalezena země zaslíbená a
opravdu odjíždíme domů.