.jpeg)
Podzimní škola superhrdinů
24. – 29. 10. 2014
V pátek 24. 10. jsme se všichni sešli na vršovickém nádraží a s loučením jsme se vydali na dlouhou cestu na naši základnu. Dorazili jsme až za tmy, a tak jediné, co nás čekalo, bylo vybalit věci na spaní a vyspat se na další den.
Když jsme se ráno vzbudili, překvapila nás sobotní pošta, která
každému přinesla zajímavý dopis. Byla to pozvánka do školy superhrdinů.
Samozřejmě nikdo neodmítl a hned jsme se všichni zapsali. Přivítaly nás
2 učitelky a začaly nás seznamovat se superschopnostmi. Také nám daly
i pár úkolů. První zněl rozdělit se do „oddílů“ podle
charakteristiky osoby, které jsme dostali, potom vymyslet jméno skupinky,
pokřik a jméno každého superhrdiny v oddílu.
Odpoledne jsme se rozdělili na dvě velké skupiny, mladší a starší.
Menší měli za úkol postavit v lese superpevnosti a ti starší se museli
poprat s vraždou Nikyty, která chudinka byla v noci utlučena čajovou
lžičkou. Nakonec nás večer ještě navštívili dva padouši
(Kremlokrakatice a Sépimari), poslal je óó velký Octosádlo, který se
snaží zmocnit celého světa a hlavně vody!! Snažili se nám zabrat naši
studnu, ale my jsme ji ubránili.
Nedalo nám to, a tak jsme se další den za Kremlokrakaticí a Sépimarim vydali na jejich sídlo, vyzvali jsme je k boji ve scrabblu, porazili je a tím na nějakou dobu uchránili naši drahocennou vodu.
Po poražení těch dvou jsme si mysleli, že od vodního světa máme pokoj
a můžeme se v klidu věnovat škole superhrdinů, ale to jsme se spletli.
Ještě ten večer nám Octosádlo zamknul studnu a my byli bez vody. Naše
paní učitelka si vzpomněla, že Octosádlo rád sladké, a tak jsme se
následující ráno vydali na výzvědy do nedaleké cukrárny
v Choustníku.
Zrovna jsme zastihli toho padoucha při svačince, a tak kdo uměl
„padoušsky“ se s ním snažil domluvit. Nemluvil moc příjemně, ale
nakonec nás poslal na svoje sídlo, kde se s námi prý možná bude bavit.
Odpoledne jsme věnovali nácviku na boj, potom jsme se pořádně posílili
výborným jídlem, vyspinkali jsme se a hned ráno vydali na dlouhou cestu na
4 Octosádlova místa. Tam jsme ho bohužel nezastihli, ale alespoň nám
nechal vzkaz. Vrátili jsme se do tábora, kde na nás čekal a každý oddíl
se s ním utkal.
Všem se podařilo zmocnit se jeho chobotnice a po 4 bojích byl tak vysílen a dezorientován, že nám ještě ukázal poklad a pak se vypařil jako pára.
Tento podzimák jsme si i přes zimu moc užili a těšíme se na další akci v naší krásné Předboři :-)
Terka, Zuza, Klára, Péťa (Kremrolka), Mari, Sádlo a Dejv