Podzimák

24. – 28. 10. 2007

Čtyři vedoucí, ale především patnáct dětí se účastnilo letošního podzimního výjezdu do Předboře.

Po úspěšném příjezdu a první noci nás hned druhý den dopoledne čekala lesní taktická bojová hra – už to vypadalo, že budeme opět celé čtyři dny jenom bojovat, jako před rokem. Ale my jsme řekli – NE. Už konec válčení. Zaslechli jsme, že se v okolí potuluje jeden z mála posledních příznivců hnutí míru a lásky. Vypravili jsme se za ním odpoledne na nedalekou louku, kde měl rozbalené nádobíčko a puštěnou hudbu. Byl naším rozhodnutím pro mír potěšen velice a hned nám dal nějakou tu sváču, kterou pro nás vyprodukovala sama matka Země. Povyprávěl nám o tom, jak mladí lidé šířili lásku a mír v Americe a jak by bylo krásné, kdyby si tyto hodnoty uvědomili i lidé zde.

Celou dobu pobytu byl poté s námi, pomáhal připravovat neobvyklé pokrmy a hrát hry, ve kterých hrály ústřední roli květiny, ale i přátelství a vtip. Naše ideály jsme pak v pátek šli rozšířit i do obce Předboř. Měli jsme ručně vyrobené transparenty v rukou a připravené „manifesty“ v hlavách. Na náměstí jsme náš krátký program uskutečnili před zraky místních obyvatel, z nichž většina byla…řekněme…u­divená.

Po sobotě jakožto po herně nejvytíženějším dni proběhlo v neděli s panem „hipíkem“ loučení, jelikož musel putovat zas dál. Řekl nám však, že jestliže si jeho slova o přátelství a lásce vezmeme k srdci, bude to, jako by byl navždy s námi. Na cestu nám dal pořádnou porci jídla a my odcestovali zpět do našich domovů.

P.S: letos mě potěšila aktivita všech účastníků, hlavně dětí, se kterými byly prázdniny jak pro vedoucí tak pro ně samotné psychickým odreagováním.

rightMartin Čada

Diskuse