87. pionýrská skupina Javor

145_0_1.jpeg 145_1_1.jpeg 145_1_3.jpeg 145_1_5.jpeg kapitáni a důstojníci prohlížejí materiál posádka lodi Yohohoo posádka lodi Kukumbér přistání přímo na palubě ji dělalo problémy bez její rady by flotila poklad nezískala magii měla v malíčku oporou mu vždy byli viceadmirálové s poslední kapkou tekutiny studna vydala pouzdro s některé velmi náročné a někdy to byl sportovní výkon piráti vaří lektvar nebylo to poprvé, co se piráti radili společně přinesení něvěsty pro netvora vdavekchtivé nevěsty bylo vidět, že se admirálovi na ostrově líbí přesvědčit ho k návratu nebylo vůbec jednoduché nabírání vody v moři z paluby trenažer na práci v lanoví hod kruhem Nejoblíbenější podnik pirátské zábavy ...jídlo, pití... jen ten krčmář byl nějakej divnej technici někdy museli doprovázet plavidlo útěk myší No řekněte, byl to obyčejný smrtelník? rychle rozestavit do šachovnice každá duše se nejprve musela najít a znovu zaříkávat zlata bylo dost pro všechny i kamna a udírna jela na plný výkon jedlo se, pilo... ... a samozřejmě tančilo 145_19_1.jpeg admirál, víceadmirálové, kapitáni a důstojníci opuštěné kormidelní kolo osvícení hlavního stěžně
145_0_2.jpeg 145_1_2.jpeg 145_1_4.jpeg Admirál odolává náporu zájemců posádka lodi Mad Duck posádka lodi Jaranero Siempre čarodějka s tryskovznášedlem nejraději měla noc s admirálem byla jedna ruka Admirál vysvětluje úkol starověká studna nalezena některé věci po slepu byly obtížné některé k vzteku poustevník žádá službu poustevník předává magický krystal netvor předkládá své požadavky netvor čeká na nevěsty netvor se svým obědem zástupci posádek se vydali za admirálem nakonec se podařilo chůze v ráhnoví napínání lan první loďmistři - za mimořádný čin Nákupy... ... a hazard. spouštění plavidel na hladinu osamělý bojovník, největší hrdina závodu koťata pro kocoura skládání kostiček a odříkávat zaklínadlo vyšumění duší poklad se začal otevírat na oslavu si piráti objednali sele tabule z místních surovin byla královská ...hrálo, zpívalo... bylo otevřeno dlouho do noci členové flotily a ten nejhorší! ztichlá paluba

Piráti z Karibiku

30. 6. – 21. 7. 2007

30.6. – 21.7. L.P. 2007 prožily posádky čtyř pirátských lodí příběh, který se stane legendou. Admirál, dva viceadmirálové, čtyři kapitáni, čtyři důstojníci a 37 námořníků se stali hrdiny třítýdenní výpravy, která se navždy zapsala do jejich srdcí. Se jmény některých z nich se jistě ještě někdy setkáme. Předkládáme příběh, jak ho zaznamenal kapitán jedné ze čtyř lodí pirátské flotily.

Víš hochu, jaké to je, když sedíš v lodním koši a loď se pod tebou zběsile houpá a ty to vyrovnáváš doušky rumu? Když v bouři napínáš lana a vlna za vlnou tě bičuje a snaží se ti vyhnat všechen vzduch z plic? Když při křižování proti větru se ti motají lana pod nohy, napínají svaly a snažíš se s ostatními uniknout anglické fregatě? Jak ti při výstřelu z děl zalehnou uši a ty se to své v dešti kulek snažíš co nejdříve nabít? Zažil si beznaděj, když několik týdnů vítr nepohnul plachtou a tvoje loď je ve vodách, kde ještě nikdo nikdy nebyl a nikdo z vás neví, co se skrývá pod hladinou kolem tebe? Měl jsi někdy ruce ponořené po lokty ve zlatých mincích?

Tak takhle to asi začalo, proto 30.6. L.P. 2007 bylo na jednom nezávislém ostrůvku v Karibiku velké pozdvižení. Flotila admirála Old Smugglera najímala na své pirátské lodě “Jaranero Siempre”, “Mad Duck”, “Kukumbér” a “Yohohoo” nové posádky. Zájemci museli projít zkouškami síly, obratnosti, důvěry atd. pod dohledem důstojníků a kapitánů lodí. Teprve potom byli čerství piráti ubytováni v kajutách.

Všechny posádky flotily tušily, že je čeká neobvyklá plavba, ale dokud lodě neodrazily od břehů, nikdo nevěděl nic jistého. Až na širém moři admirál všem oznámil, že cílem je pradávný aztécký poklad. Pocity všech posádek v tu chvíli byly smíšené. Zejména kapitáni lodí upozorňovali, že aztécké zlato je zahaleno kletbou, díky ní není možno se ho bez úhony dotknout. Admirál však prozradil, že kletbu lze zlomit, nejdříve je ale zapotřebí navštívit čarodějku, která nám prozradí, co všechno je k tomu potřeba. Na závěr admirál pozval všechny na večerní návštěvu krčmy. Tomu rozuměli všichni a celá flotila propukla v jásot.

Návštěva čarodějky přinesla mnoho zajímavého. Posádky se dozvěděli, co všechno si budou muset obstarat, kam všude budou muset doplout. Byly to předměty, o kterých do té doby nikdo nikdy neslyšel, místa v mořích, kam se nikdy nikdo neodvážil a že cestou na ně bude číhat nebezpečí, o kterém ani netuší. Čarodějka naštěstí nejen při této návštěvě, ale po celou dobu výpravy byla nápomocná.

Flotila se tak vydala na návštěvu spoustu moří a ostrovů, které nebyly zaznamenány v žádných mapách. Jeden z úkolů byl například získání pergamenu se zaklínadlem, potřebným ke zlomení kletby. Na neznámém ostrově museli piráti od šamana získat kouzelnou tekutinu, kterou jednotlivé posádky museli v měchách opatrně pronést náročnou ostrovní vegetací, skalami, soutěskami, přes vodní toky až ke starověké vyschlé studni, kterou naplnili toto tekutinou, aby vyplavila pouzdro se zaklínadlem.

Během výprava bylo potřeba získat vejce podivných třínohých tvorů. Žili na ostrově se zvláštní vegetací, díky které ovzduší na ostrově a v jeho blízkosti nebezpečné. Při delším působení způsobovala slepotu. Flotila k němu doplula v noci, kdy většina z posádek spala, proto si po probuzení každý, kromě vybraných jedinců, musel chránit zrak šátkem. Ale ještě než se piráti mohli vydat získat vejce, museli poslepu zvládnout každodenní lodní činnost. Pak už je čekala strastiplná výprava s mnoha nástrahami, na které si museli šetřit zrak. Ale stateční piráti úkol splnili.

Důležitým úkolem bylo získat magický krystal, který vlastnil na jednom pustém ostrově starý poustevník. Krystal dokázal zjistit, zda je dávný aztécký poklad stále pod kletbou, nebo zda je již kletba zlomena tím, že v jeho blízkosti měnil barvu své záře. Bez krystalu se to dalo zjistit jenom tak, že se pokladu někdo dotkl a stal se nemrtvým, nebo ne. Do toho se však nikomu nechtělo. Tato část byla o to složitější, že se odehrála za polárním kruhem v polární noci. Tak, ač to bylo nepřirozené, všechny každodenní úkoly nutné k provozu lodí a přežití posádky se odehrávaly za tmy.

Piráti museli podniknout ještě spoustu dalších výprav podle pokynů čarodějky, ale ani samotná plavba k jednotlivým cílům nebyla snadná. Lodě a posádky musely překonávat nečekané překážky a čelit různým pohromám. Například na jednom z neznámých koutů moří lodě uvízly na mělčině, z které se stávala působením neznámých sil souš. Všichni společně museli rychle vymyslet, jak dostat lodě do bezpečných hloubek moře.

Nebezpečným zážitkem bylo i to, když flotila nevědomky vplula do moře ovládané zeleným netvorem. Všechny lodě byly jako v pasti. Netvor dovolil nerušné proplutí svého území pouze v případě, že mu každá loď vystrojí nevěstu i s dary. Piráti tak učinili, když se ale dozvěděli, že nevěstami si chce netvor zpestřit jídelníček, neprodleně se s ním a jeho mořskou havětí utkali v boji, aby své členky vyrvali z jeho hnijících spárů.

Těžkou ránu do svého sebevědomí obdrželi piráti, když admirál ztratil důvěru ve svou flotilu a opustil loďstvo kamsi na nějaký prosluněný ostrov, kde se oddával rumu, tabáku a mořská kráva ví, čemu se takový admirál mohl ještě oddávat. Posádky musely těžkými zkouškami dokázat, že už nejsou ti vyvalení pulci, co se nechali najmout na lodě, ale získaly spoustu znalostí a dovedností a přesvědčit o tom admirála, kterému se naopak z vyhřátého ostrova vůbec nechtělo. Ne, že by to piráti dělali z lásky k němu, ale jen on věděl, kde přesně je ukrytý poklad.

No a když se během plavby přece jen nic zvláštního nedělo, skládali piráti různé odborné i praktické zkoušky na lodích. Zdálo by se, že všichni prahli po nových znalostech, ale důvodem byla hlavně výše denního platu, který piráti hojně utráceli v krčmě a při hazardních hrách.

Zpestřením byl i závod o větší obnos cenností z odkazu mrtvého piráta, kde jeho majetek mohla získat ta posádka pirátské lodě, která v časovém limitu postaví plavidlo, které unese jednoho muže a vyhraje s ním závod těchto plavidel.

Ke konci se snesla na flotilu pohroma v podobě invaze krys a myší, které málem zničily a odnesly veškeré zásoby. Piráti z úžasem zjistili, že kromě proviantu myši odnesly i několik tajemných kostiček se znaky, které posádky při svých výpravách nacházely. Piráti se proto rozhodli sestrojit pasti a zlomyslné hlodavce do nich nalákat. To se sice podařilo, ale síla a drzost myší neznala mezí a pasti neodolaly. Tady už mohl pomoci jen divoký kocour, ale toho musely posádky přilákat. Zvolily tedy taktiku nastrčených opuštěných koťat. Podařilo se. Kocour podlehl instinktu a pudům (nebudeme spekulovat jakým) a přišel. Najít myši pro něj byla tak lákavá nabídka, které nemohl odolat.

Kocour vyrazil po stopě a piráti flotily ho následovali. K večeru dorazili k chýši, před kterou seděla postava v plášti a u jejích nohou ležela myš, ta, která odnášela kostičky se symboly. Postava se představila jako námořník, který kdysi hledal onen aztécký poklad. Vyprávěl svůj příběh a zakončil ho tím, že už je tomu všemu dávno, zbyl jen on z celé posádky a nemůže zemřít. Mimochodem, bylo to na něm dost vidět. Piráti se s ním nakonec dohodli na spolupráci a on jim vydal kostičky. Řekl, že až celá flotila dorazí k pokladu, on tam na ně bude čekat.

Poslední výprava byla snad ta nejhorší a nejproklatější. Každého piráta napadlo, že snad nikdy neskončí. Kromě úmorného vedra a naprostého bezvětří musely posádky překonávat spoustu překážek a plnit rozličné úkoly. Teprve k večeru se flotila spojila a vyrazila k místu pokladu. Než všichni přirazili k ostrovu a propletli se džunglí k místu označeném na mapě, byla už tma. Na planině byla z kamenů poskládána jakási šachovnice, stejná, jaká se objevila po poskládání kostiček, které piráti nasbírali na výpravách. Díky tomu věděli, k čemu má sloužit. Od šachovnice vedla stezka až k truhle s pokladem. Vše osvěcovaly věčné plameny. Piráti se rozestavili do šachovnice podle pokynů a v čele s nemrtvým námořníkem začali odříkávat zaklínadlo. Po chvíli bylo přistoupeno ke zkoušce, bíle zářící krystal byl přiložen k truhlici a jeho světlo zčervenalo. Kletba nebyla zlomena!

Tehdy se nemrtvý námořník přiznal, že jeho druhové nezemřeli tak, jak vyprávěl, protože chtěl získat poklad sám pro sebe, o život je připravil sám. Jejich duše proto nemohly opustit svět a brání ve zlomení kletby. Bylo nutné je před tím vysvobodit a piráti se hned pustili do plnění posledního úkolu. Díky pomoci čarodějky se podařilo a duše vyšuměly. Pak se piráti opět rozestavili mezi kameny a začali odříkávat zaklínadlo. Hlasy posádek získávaly na síle a starobylá tajemná slova zaklínadla hřměla mezi skalami. Kolem truhlice začaly šlehat různobarevné plameny, valila se oblaka dýmu. Pak se ozval silný třesk, který vše přehlušil a truhla se začala pomalu otevírat. Krystal začal zářit zeleně a tak všem oznámil, že kletba je zlomena. Bocmani jednotlivých lodí se proto společně vydali pro truhlu. Zlata a cenností v ní bylo spoustu.

Tím skončily veškeré útrapy celé flotily, proto druhý den byl dnem oslav. V pirátské krčmě “U vystřelenýho voka” se slavilo celý večer. Podávaly se plody místních ostrovů a zlatým hřebem bylo selátko na rožni. Jedlo se, pilo, narážela se bečka za bečkou, zpívalo, hrálo, tančilo, oddávalo hazardu jako na každé pořádné oslavě. Nikdo nemyslel na to, jaké dobrodružství nás čeká příští rok.

Krví svých obětí sepsal Old Rat

Kapitán lodi Mad Duck

Diskuse

Apinka | 10. 4. 2008, 22.10
fotky

tady jsou tri odkazy na fotky z tabora a ze stavby...
http://apinka.rajce.idnes.cz/Tabor_07_-_%282%29/
http://apinka.rajce.idnes.cz/Stavba_tabora/
http://apinka.rajce.idnes.cz/Tabor_07/