Pololetky v Předboři
1. – 4. 2. 2007
Letos jsme do Předboře vyrazili už ve čtvrtek. Původně měla být účast vysoká, ale jelikož řádily chřipky a další nemoci, nakonec nás bylo „jen“ devět. To ale neznamenalo, že bychom se nějak nudili. Hned po příjezdu do Tábora chytil neznámý cizinec dvě naše účastnice a se zavázanýma očima je odvezl autem kamsi do neznáma. Nám to ale nepřišlo nijak divné, protože zrovna tahle dvě zlobidla nám vůbec nescházela. Po příjezdu do Předboře jsme nakonec zjistili, že neznámým cizincem byl nám všem dobře známý Martin a naše dvě hříšnice mezitím připravily všechno pro to, abychom se ve srubu cítili alespoň trochu jako doma.
Hned druhý den ráno se nikomu nechtělo z postele…tedy pardon – ze spacáku. Museli jsme ven, do lezavé zimy, abychom se trochu zahřáli. Hráli jsme hry, známé z tábora i mimo něj a tak utekl první den pololetních prázdnin v Předboři. No jo, ale málem bych zapomněl na večer. Vsadil bych se, že máte rádi svíčkovou! A jestli ne, tak se určitě někdo takový najde poblíž vás. Ten večer jsme si ji všichni dali hned několikrát! Bohužel asi ne tu, kterou myslíte. Tohle je jedna príma hra a svoje jméno dostala právě po svíčkách, které se u ní používají. No jen se podívejte na fotky.
Nastala sobota a s ní i mise, kterou bylo potřeba vykonat, abychom zjistili, jak nám jdou stopovací znalosti a výdrž v terénu. Všichni se rozdělili na dva týmy a každý šel svojí cestou stopovat medvěda grizzlyho. Cesta to byla vcelku náročná (kolem Choustníka a zpět) a k tomu s vědomím toho, že na konci nečeká jen grizzly, ale i druhý tým lovců, který bude nutno „zlikvidovat“. V lese se nikomu nic nestalo, ale na bojišti to vypadalo chvílemi dramaticky a pak zase mrtvě. Nakonec ale vyhrál tým, který měl dokonce o jednoho méně. Po návratu do teplého srubu všichni pomalu roztáli a večer se ještě konala malá diskotéka na platě. Nejvíc to rozjeli dva účastníci, které raději nebudu jmenovat…no jen se podívejte sami.
Neděle už byla jen dojížďková. Škoda jen, že to byl nejhezčí den celého prodlouženého víkendu. Svítilo sluníčko a dokonce se udělalo trochu teplo. No jo, ale vlak nepočká. Do Tábora jsme dorazili tak akorát a v Praze jsme byli jako vždycky kolem sedmé.